| пали | khantibalo - русский
|
Комментарии |
|
134.Asiyatīti asanaṃ, bhuñjanaṃ bhojanaṃ, asanassa bhojanaṃ asanabhojanaṃ, āhāraparibhogo, ekasmiṃ kāle asanabhojanaṃ ekāsanabhojanaṃ.
|
"Её едят" - пища, принятие - употребление, принятие пищи - принятие пищи (анализ сложного слова), употребление еды, в одно время употребление пищи - одно употребление пищи.
|
|
|
So pana kālo sabbabuddhānaṃ sabbapaccekabuddhānaṃ āciṇṇasamāciṇṇavasena pubbaṇho eva idhādhippetoti āha "ekasmiṃ purebhatte asanabhojana"nti.
|
Он (комментатор) сказал "в одно дополуденное время принятие еды" - здесь подразумевается только утро, являющееся тем, чему следуют и что соблюдают все будды и все паччекабудды.
|
|
|
Vippaṭisārakukkuccanti "ayuttaṃ vata mayā kataṃ, yo attano sarīrapakatiṃ ajānanto ekāsanabhojanaṃ bhuñji, yena me idaṃ sarīraṃ kisaṃ jātaṃ brahmacariyānuggaho nāhosī"ti evaṃ vippaṭisārakukkuccaṃ bhaveyya.
|
"колебание и беспокойство": "увы, мною было сделано недолжное, тот, кто не зная природу своего тела принял пищу однократно, из-за чего от природы худое тело не будет помощником в монашеской жизни" - такое у него возникло колебание и беспокойство.
|
|
|
Etaṃ sandhāya satthā āha, na bhaddālimeva tādisaṃ kiriyaṃ anujānanto.
|
В отношении этого учитель сказал, не только разрешая такой поступок монаху Бхаддали.
|
|
|
Itarathāti yadi ekaṃyeva bhattaṃ dvidhā katvā tato ekassa bhāgassa bhuñjanaṃ ekadesabhuñjanaṃ adhippetaṃ.
|
"Но если нет": если подразумевается одно принятие пищи разделить на два, съев одну часть, другую съесть в другом месте.
|
|
|
Ko sakkotīti ko evaṃ yāpetuṃ sakkoti.
|
"Кто выдержит": кто выдержит поддержание жизни таким образом.
|
|
|
Atītajātiparicayopi nāma imesaṃ sattānaṃyeva anubandhatīti āha "atīte"tiādi.
|
|
|
|
Viravantassevāti anādare sāmivacanaṃ.
|
|
|
|
Taṃ madditvāti "ayaṃ sikkhā sabbesampi buddhānaṃ sāsane āciṇṇaṃ, ayañca bhikkhu imaṃ sikkhatevā"ti vatvā taṃ bhaddāliṃ tassa vā anussāhapavedanaṃ abhibhavitvā.
|
|
|
|
Bhikkhācāragamanatthaṃ na vitakkamāḷakaṃ agamāsi, vihāracārikaṃ caranto tassa vasanaṭṭhānaṃ bhagavā gacchati.
|
|
|
|
135.Dūsayanti garahanti etenāti doso, aparādho, so eva kucchitabhāvena dosako.
|
|
|
|
Garahāya pavattiṭṭhānato okāso.
|
|
|
|
Tenāha – "etaṃ okāsaṃ etaṃ aparādha"nti.
|
|
|
|
Dukkarataranti patikāravasena atisayena dukkaraṃ.
|
|
|
|
Aparādho hi na khamāpentaṃ yathāpaccayaṃ vitthārito hutvā duppatikāro hoti.
|
|
|
|
Tenāha "vassañhī"tiādi.
|
|
|
|
Alaggitvāti imampi nāma apanītaṃ akāsīti evaṃ avinetvā, taṃ taṃ tassa hitapaṭipattiṃ nivāraṇaṃ katvāti attho.
|
|
|
|
Ñāyapaṭipattiṃ aticca eti pavattatīti accayo, aparādho, purisena madditvā pavattito aparādho atthato purisaṃ aticca abhibhavitvā pavatto nāma hoti.
|
|
|
|
Tenāha "accayo maṃ, bhante, accagamā"ti.
|
|
|
|
Avasesapaccayānaṃ samāgame eti phalaṃ etasmā uppajjati pavattati cāti samayo, hetu yathā "samudāyo"ti āha "ekaṃ kāraṇa"nti.
|
|
|
|
Yaṃ panettha bhaddālittherassa aparipūrakāritāya bhikkhuādīnaṃ jānanaṃ, tampi kāraṇaṃ katvā "ahaṃ kho, bhante, na ussahāmī"tiādinā vattabbanti dasseti.
|
|
|
|
136.Ekacittakkhaṇikāti paṭhamamaggacittakkhaṇena ekacittakkhaṇikā.
|
|
|
|
Evaṃ āṇāpetuṃ na yuttanti saṅkamatthāya āṇāpetuṃ na yuttaṃ payojanābhāvato.
|
|
|
|
Anāciṇṇañcetaṃ buddhānaṃ, yadidaṃ padasā akkamanaṃ.
|
|
|
|
Tathā hi –
|
|
|
|
"Akkamitvāna maṃ buddho, saha sissehi gacchatu;
|
|
|
|
Mā naṃ kalalaṃ akkamittha, hitāya me bhavissatī"ti. (bu. vaṃ. 2.53);
|
|
|
|
Sumedhapaṇḍitena paccāsīsitaṃ na kataṃ.
|
|
|
|
Yathāha –
|
|
|
|
"Dīpaṅkaro lokavidū, āhutīnaṃ paṭiggaho;
|
|
|
|
Ussīsake maṃ ṭhatvāna, idaṃ vacanamabravī"ti. (bu. vaṃ. 2.60);
|
|
|
|
Bhagavatā āṇatte sati tesampi evaṃ kātuṃ na yuttanti etthāpi eseva nayo.
|
|
|
|
Etesaṃ paṭibāhituṃ yuttanti idaṃ aṭṭhānaparikappanavaseneva vuttaṃ.
|
|
|
|
Na hi buddhānaṃ kātuṃ āraddhaṃ nāma kiccaṃ kehici paṭibāhituṃ yuttaṃ nāma atthi paṭibāhituṃyeva akaraṇato.
|
|
|
|
Sammattaniyāmassa anokkantattā vuttaṃ "bāhirako"ti.
|
|
|
|
137.Na kammaṭṭhānaṃ allīyatīti cittaṃ kammaṭṭhānaṃ na otarati.
|
|
|
|
140.Punappunaṃ kārentīti daṇḍakammapaṇāmanādikāraṇaṃ punappunaṃ kārenti.
|
|
|
|
Sammāvattamhi na vattatīti tassā tassā āpattiyā vuṭṭhānatthaṃ bhagavatā paññattasammāvattamhi na vattati.
|
|
|
|
Anulomavatte na vattatīti yena yena vattena saṅgho anulomiko hoti, tasmiṃ tasmiṃ anulomavatte na vattati vilomameva gaṇhāti, paṭilomena hoti.
|
|
|
|
Nitthāraṇakavattamhīti yena vattena saṅgho anulomiko hoti, sāpattikabhāvato nitthiṇṇo hoti, tamhi nitthāraṇavattasmiṃ na vattati.
|
|
|
|
Tenāha "āpattī"tiādi.
|
|
|
|
Dubbacakaraṇeti dubbacassa bhikkhuno karaṇe.
|
|
|
|
144.Yāpetīti vattati, sāsane tiṭṭhatīti attho.
|
|
|
|
Abhiññāpattāti "asuko asuko ca thero sīlavā kalyāṇadhammo bahussuto"tiādinā abhiññātabhāvaṃ pattā adhigataabhiññātā.
|
|
|
|
145.Sattesu hāyamānesūti kilesabahulatāya paṭipajjanakasattesu parihāyantesu paṭipathesu jāyamānesu.
|
|
|
|
Antaradhāyati nāma tadādhāratāya.
|
|
|
|
Diṭṭhadhammikā parūpavādādayo.
|
|
|
|
Samparāyikā apāyadukkhavisesā.
|
|
|
|
Āsavanti tena tena paccayena pavattantīti āsavā.
|
|
|
|
Nesanti parūpavādādiāsavānaṃ.
|
|
|
|
Teti vītikkamadhammā.
|
|
|
|
Akālaṃ dassetvāti sikkhāpadapaññattiyā akālaṃ dassetvā.
|
|
|
|
Uppattinti āsavaṭṭhāniyānaṃ dhammānamuppattiṃ.
|
|
|
|
Sikkhāpadapaññattiyā kālaṃ, tāvasenāsanāni pahonti, tena āvāsamacchariyādihetunā sāsane ekacce āsavaṭṭhāniyā dhammā na uppajjanti.
|
|
|
|
Iminā nayenāti iminā pana hetunā padasodhammasikkhāpadānaṃ saṅgaho daṭṭhabbo.
|
|
|
|
Yasanti kittisaddaṃ parivārañca.
|
|
|
|
Sāgatattherassa nāgadamanakittiyasādivasena surāpānasaṅkhāto āsavaṭṭhāniyo dhammo uppajji.
|
|
|
|
Rasena rasaṃ saṃsandetvāti upādinnakaphassarasena anupādinnakaphassarasaṃ saṃsandetvā.
|
|
|
|
146.Na kho, bhaddāli, eseva hetu, atha kho aññampi atthīti dassento bhagavā "apicā"tiādimāha.
|
|
|
|
Tena dhammassa sakkaccasavane theraṃ niyojeti.
|
|
|
|
147.Visevanācāranti adantakiriyaṃ.
|
|
|
|
Parinibbāyatīti vūpasammati.
|
|
|
|
Tattha adantakiriyaṃ pahāya danto hoti.
|
|
|
|
Yugassāti rathadhurassa.
|
|
|
|
Anukkameti anurūpaparigame.
|
|
|
|
Tadavatthānurūpaṃ pādānaṃ ukkhipane nikkhipane ca.
|
|
|
|
Tenāha "cattāro pāde"tiādi.
|
|
|
|
Rajjubandhanavidhānenāti pādato bhūmiyā mocanavidhānena.
|
|
|
|
Evaṃ karaṇatthanti yathā asse nisinnasseva bhūmiṃ gahetuṃ sakkā, evaṃ cattāro pāde tathā katvā attano niccalabhāvakaraṇatthaṃ.
|
|
|
|
Maṇḍaleti maṇḍaladhāvikāyaṃ.
|
|
|
|
Pathavīkamaneti pathaviṃ phuṭṭhamattena gamane.
|
|
|
|
Tenāha "aggaggakhurehī"ti.
|
|
|
|
Okkantakaraṇasminti okkantetvā parasenāsammaddana okkantakaraṇe.
|
|
|
|
Ekasmiṃ ṭhāneti catūsu pādesu yattha katthaci ekasmiṃ ṭhāne gamanaṃ codentīti attho, so panettha sīghataro adhippeto.
|
|
|
|
Davatteti mariyādākopanehi nānappayojane, parasenāya pavattamahānādapaharaṇehi attho.
|
|
|
|
Tenāha "yuddhakālasmi"ntiādi.
|
|
|
|
Raññā jānitabbaguṇeti yathā rājā assassa guṇe jānāti, evaṃ tena jānitabbaguṇakāraṇaṃ kāreti.
|
|
|
|
Assarājavaṃseti dussahaṃ dukkhaṃ patvāpi yathā ayaṃ rājavaṃsānurūpakiriyaṃ na jahissati, evaṃ sikkhāpane.
|
|
|
|
Sikkhāpanameva hi sandhāya sabbattha "kāraṇaṃ kāretī"ti vuttaṃ tassa karaṇakārāpanapariyāyattā.
|
|
|
|
Yathāuttamajavo hotīti javadassanaṭṭhāne yathā hayo uttamajavaṃ na hāpesi, evaṃ sikkhāpeti.
|
|
|
|
Uttamahayabhāve, yathā uttamahayo hotīti kammakaraṇakāle attano uttamasabhāvaṃ aniguhitvā avajjetvā yathā atthasiddhi hoti, evaṃ paramajavena sikkhāpeti.
|
|
|
|
Yathā kiriyā vinā dabbampi vinā kiriyaṃ na bhavati, evaṃ daṭṭhabbanti dassetuṃ "tattha pakatiyā"tiādi vuttaṃ.
|
|
|
|
Tatrāti tasmiṃ pakatiyā uttamahayasseva uttamahayakāraṇārahattā uttamajavapaṭipajjane.
|
|
|
|
Māsakhādakaghoṭakānanti māsaṃ khāditvā yathā tathā viguṇakhaluṅgakānaṃ.
|
|
|
|
Valañjakadaṇḍanti raññā gahetabbasuvaṇṇadaṇḍaṃ.
|
|
|
|
Dhātupatthaddhoti attanāva samuppāditadhātuyā upatthambhito hutvā.
|
|
|
|
Uttame sākhalyeti paramasakhilabhāve sakhilavācāya eva dametabbatāya.
|
|
|
|
Tenāha "muduvācāya hī"tiādi.
|
|
|
|
Arahattaphalasammādiṭṭhiyāti phalasamāpattikāle pavattasammāñāṇaṃ.
|
|
|
|
Sammāñāṇaṃ pubbe vuttasammādiṭṭhiyevāti pana idaṃ phalasammādiṭṭhibhāvasāmaññena vuttaṃ.
|
|
|
|
Keci pana "paccavekkhaṇañāṇa"nti vadanti, taṃ na yujjati "asekkhenā"ti visesitattā.
|
|
|
|
Tampi asekkhañāṇanti ce?
|
|
|
|
Evampi nippariyāya sekkhaggahaṇe pariyāyasekkhaggahaṇaṃ na yuttameva, kiccabhedena vā vuttanti daṭṭhabbaṃ.
|
|
|
|
Ekā eva hi sā paññā nibbānassa paccakkhakiriyāya sammādassanakiccaṃ upādāya "sammādiṭṭhī"ti vuttā, sammājānanakiccaṃ upādāya "sammāñāṇa"nti.
|
|
|
|
Aññātāvindriyavasena vā sammādiṭṭhi, paññindriyavasena sammāñāṇanti evamettha attho daṭṭhabbo.
|
|
|
|
Maggaphalāvahāya desanāya saṅkhepatova āgatattā vuttaṃ "ugghaṭitaññupuggalassa vasenā"ti.
|
|
|
|
Bhaddālisuttavaṇṇanāya līnatthappakāsanā samattā.
|
|
|