Что нового Оглавление Поиск Закладки Словарь Вход EN / RU
Адрес: Три корзины (основные тексты) >> Корзина наставлений (Сутта Питака) >> Собрание кратких наставлений (Кхуддака Никая) >> Вопросы Милинды >> Книга 5. Вопрос о выводе >> Глава 1 >> 3. Gihipabbajitasammāpaṭipattipañho
<< Назад Глава 1 Далее >>
Отображение колонок




3. Gihipabbajitasammāpaṭipattipañho Палийский оригинал

пали N.K.G. Mendis - english Парибок А.В. - русский Комментарии
[3] "Bhante nāgasena, bhāsitampetaṃ bhagavatā 'gihino vāhaṃ, bhikkhave, pabbajitassa vā sammāpaṭipattiṃ vaṇṇemi, gihī vā bhikkhave pabbajito vā sammāpaṭipanno sammāpaṭipattādhikaraṇahetu ārādhako hoti ñāyaṃ dhammaṃ kusala"nti. King Milinda said: “Revered Nāgasena, it was said by the Blessed One: “I, monks, praise right practice in a layman and in one who has gone forth. If either a layman or one who has gone forth is practising rightly then, because of his right practice, he is successful in the method, in Dhamma and in what is wholesome.’ Почтенный Нагасена, есть изречение Блаженного: «Будь то мирянин или подвижник, я равно хвалю их истинное делание, о монахи. Мирянин ли, подвижник ли – истинно делающий человек, о монахи, благодаря своему истинному деланию успешно обретет метод, дхарму, благо»678.
Yadi, bhante nāgasena, gihī odātavasano kāmabhogī puttadārasambādhasayanaṃ ajjhāvasanto kāsikacandanaṃ paccanubhonto mālāgandhavilepanaṃ dhārento jātarūparajataṃ sādiyanto maṇikuṇḍala [maṇikanaka (sī. pī.)] vicittamoḷibaddho sammāpaṭipanno ārādhako hoti ñāyaṃ dhammaṃ kusalaṃ, pabbajitopi bhaṇḍukāsāvavatthavasano parapiṇḍamajjhupagato catūsu sīlakkhandhesu sammāparipūrakārī diyaḍḍhesu sikkhāpadasatesu samādāya vattanto terasasu dhutaguṇesu anavasesaṃ vattanto sammāpaṭipanno ārādhako hoti ñāyaṃ dhammaṃ kusalaṃ. “If, revered Nāgasena, a layman—clad in white, enjoying sense pleasures, dwelling as master in a house crowded with wife and children, accustomed to Benares sandalwood, using garlands, scents and unguents, handling gold and silver, his turban studded with a variety of jewels and gold—is practising rightly, he is successful in the method, in Dhamma and in what is wholesome. And if one who has gone forth—his head shaven, wearing saffron robes, obtaining alms from others, perfectly fulfilling the four branches of morality, and who undertaking them conducts himself according to the hundred and fifty rules of training, and conducts himself according to the thirteen modes of ascetic practices—is practising rightly, he is successful in the method, in Dhamma and in what is wholesome. Почтенный Нагасена! Если мирянин в белых одеждах679, кто тешит себя усладами, имеет большую семью и множество детей, пользуется бенаресским сандалом, носит венки, умащает себя благовониями и притираниями, имеет дело с золотом и серебром, носит пестрый тюрбан, украшенный драгоценными камнями и золотом; если он, истинно делая, успешно обретет метод, дхарму, благо; если бритоголовый подвижник в желтом рубище, кто живет чужим доброхотством, целиком следует всем четырем частям нравственности680, соблюдает полтораста правил поведения, постоянно соблюдает тринадцать чистых обетов, если он, истинно делая, успешно обретет метод, дхарму, благо,
Tattha, bhante, ko viseso gihino vā pabbajitassa vā? What then, revered sir, is the difference between the layman and one who has gone forth? то где же, почтенный, отличие подвижника от мирянина?
Aphalaṃ hoti tapokammaṃ, niratthakā pabbajjā. Your austerity is fruitless, your renunciation is useless, Не получается ли, что тапас ни к чему, пострижение тщетно,
Vañjhā sikkhāpadagopanā, moghaṃ dhutaguṇasamādānaṃ, kiṃ tattha dukkhamanuciṇṇena, nanu nāma sukheneva sukhaṃ adhigantabba"nti. your watching over the rules of training is barren, and your undertaking the ascetic practices is in vain. What is the good of piling up suffering in these ways? Is not happiness to be reached simply through happiness?" следование правилам поведения бесплодно и принятие чистых обетов бессмысленно? К чему брать на себя тяготы? Разве не верно, что счастье и достигается счастьем?
"Bhāsitampetaṃ, mahārāja, bhagavatā 'gihino vāhaṃ, bhikkhave, pabbajitassa vā sammāpaṭipattiṃ vaṇṇemi, gihī vā, bhikkhave, pabbajito vā sammāpaṭipanno sammāpaṭipattādhikaraṇahetu ārādhako hoti ñāyaṃ dhammaṃ kusala"nti. “The words you ascribe to the Blessed One, sire, are rightly quoted. – Есть, государь, изречение Блаженного: «Будь то мирянин или подвижник, я равно хвалю их истинное делание, о монахи. Мирянин ли, подвижник ли – истинно делающий человек, о монах, благодаря своему истинному деланию успешно обретет метод, дхарму, благо».
Evametaṃ, mahārāja, sammāpaṭipannova seṭṭho, pabbajitopi, mahārāja, 'pabbajitomhī'ti na sammā paṭipajjeyya, atha kho so ārakāva sāmaññā, ārakāva brahmaññā, pageva gihī odātavasano. Thus it is, sire, that one who is practising rightly is the best. And, sire, if one who has gone forth thinks: “I am the one who has gone forth’ but should not be practising rightly, then he is far from recluseship, far from brahminhood. Да, государь, это так: истинно делающий и есть лучший. Если, государь, подвижник станет думать: «Ну, постриг я принял, вот и ладно» – и уклонится от истинного делания, то далеко ему до шраманства, далеко ему до брахманства.
Gihīpi, mahārāja, sammāpaṭipanno ārādhako hoti ñāyaṃ dhammaṃ kusalaṃ, pabbajitopi, mahārāja, sammāpaṭipanno ārādhako hoti ñāyaṃ dhammaṃ kusalaṃ. How much more then a layman, clad in white? Whether he be a layman, sire, or one who has gone forth, if he is practising rightly he is successful in the method, in Dhamma and in what is wholesome. А такому же, но мирянину в белых одеждах – и тем более! И мирянин, государь, если он истинно делает, успешно обретет метод, дхарму, благо, и подвижник, государь, если он истинно делает, успешно обретет метод, дхарму, благо.
"Api ca kho, mahārāja, pabbajitova sāmaññassa issaro adhipati; pabbajjā, mahārāja, bahuguṇā anekaguṇā appamāṇaguṇā, na sakkā pabbajjāya guṇaṃ parimāṇaṃ kātuṃ. Nevertheless, sire, it is the one who has gone forth who is chief and master in recluseship. Но все же, государь, именно подвижник – господин и владетель шраманства. И пострижение, государь, есть нечто достойное, достойнейшее, бесконечно достойное, невозможно исчислить достоинства пострижения.
"Yathā, mahārāja, kāmadadassa maṇiratanassa na sakkā dhanena aggho parimāṇaṃ kātuṃ 'ettakaṃ maṇiratanassa mūla'nti, evameva kho, mahārāja, pabbajjā bahuguṇā anekaguṇā appamāṇaguṇā, na sakkā pabbajjāya guṇaṃ parimāṇaṃ kātuṃ. Going forth, sire, has many special qualities, innumerable and immeasurable special qualities, and it is not possible to measure them Скажем, государь, как невозможно оценить в деньгах драгоценный самоцвет, исполняющий желания: «Вот столько-то стоит этот драгоценный самоцвет»,– вот точно так же, государь, пострижение есть нечто достойное, достойнейшее, бесконечно достойное, невозможно исчислить достоинства пострижения.
"Yathā vā pana, mahārāja, mahāsamudde ūmiyo na sakkā parimāṇaṃ kātuṃ 'ettakā mahāsamudde ūmiyo'ti, evameva kho, mahārāja, pabbajjā bahuguṇā anekaguṇā appamāṇaguṇā, na sakkā pabbajjāya guṇaṃ parimāṇaṃ kātuṃ. just as it is not possible to count the number of waves in the great ocean. Или, скажем, государь, как невозможно исчислить волны в великом океане: «Вот столько-то в великом океане волн»,– вот точно так же, государь, пострижение есть нечто достойное, достойнейшее, бесконечно достойное, невозможно исчислить достоинства пострижения.
"Pabbajitassa, mahārāja, yaṃ kiñci karaṇīyaṃ, sabbaṃ taṃ khippameva samijjhati no cirarattāya. Whatever one who has gone forth may have to do, that he accomplishes without delay. У принявшего постриг подвижника, государь, все, что нужно исполнить, быстро получается, не затягивается надолго,
Kiṃ kāraṇā? For what reason? ибо,
Pabbajito, mahārāja, appiccho hoti santuṭṭho pavivitto asaṃsaṭṭho āraddhavīriyo nirālayo aniketo paripuṇṇasīlo sallekhitācāro dhutappaṭipattikusalo hoti, taṃ kāraṇā pabbajitassa yaṃ kiñci karaṇīyaṃ, sabbaṃ taṃ khippameva samijjhati no cirarattāya. One who has gone forth is of few wishes, he is contented, secluded, detached from the world, of stirred up energy, without desire, homeless, complete in morality, without guile and skilled in the practice of shaking off the defilements. государь, подвижник неприхотлив, непритязателен, уединен, вне мирского общения, ревностен, бесприютен, бездомен, исполнен нравственности, безукоризнен в обращении, опытен в исполнении чистых обетов. Потому, государь, все, что нужно исполнить, у подвижника быстро получается, не затягивается надолго.
Yathā, mahārāja, niggaṇṭhisamasudhotaujuvimalanārāco susajjito sammā vahati, evameva kho, mahārāja, pabbajitassa yaṃ kiñci karaṇīyaṃ, sabbaṃ taṃ khippameva samijjhati no cirarattāyā"ti. It is like an arrow that goes properly when it is shot if it is without a notch, even, well cleaned and straight.” Скажем, государь, как каленая стрела, без сучков, ровная, гладкая, прямая, отчищенная, если умело выпущена, то прямо летит к цели,– вот так же точно, государь, все, что нужно исполнить, у подвижника быстро получается, не затягивается надолго.
"Sādhu, bhante nāgasena, evametaṃ tathā sampaṭicchāmī"ti. “It is good, revered Nāgasena; so it is, therefore do I accept it.” – Отлично, почтенный Нагасена. Да, это так.Я с этим согласен.
Gihipabbajitasammāpaṭipattipañho tatiyo.
<< Назад Глава 1 Далее >>